Spojené státy v uplynulém týdnu s okamžitou platností pozastavily vývoz leteckých motorů a dalších technologií souvisejících s letectvím pro společnost Commercial Aircraft Corporation of China (COMAC). Uvedl deník The New York Times. Na COMAC uvalily Spojené státy již v minulosti řadu restrikcí, neboť COMAC je významným dodavatelem pro čínskou armádu.
Poté, co prezident Donald Trump zahájil obchodní celní válku proti Číně, reagovala Čína kromě jiného i omezením vývozu kritických surovin do USA.
Ostrá celní válka mezi Spojenými státy a Čínou vypukla poté, co USA 2. dubna 2025 oznámily rozsáhlé zvýšení dovozních cel. Dne 12. května 2025 došlo ke zmírnění konfliktu, když USA na 90 dní snížily zvýšení cel na čínský dovoz ze 145 % na 30 % a Čína omezila nárůst cel na americké zboží ze 125 % na 10 %. Tím se vytvořil prostor k dalšímu vyjednávání. Čína rovněž odvolala zákaz objednávek a dovozu letadel, letecké techniky a náhradních dílů. Spojené státy však předpokládaly, že Čína rovněž uvolní vývoz kritických surovin, což se nestalo. Nejnovější krok Spojených států je zřejmě reakcí na toto čínské opatření.
The New York Times uvedly, že americké ministerstvo obchodu pozastavilo některé licence, které umožňovaly americkým firmám prodávat produkty a technologie společnosti COMAC. Na seznamu pozastavených licencí jsou jmenovitě i motory CFM International LEAP-1C, které pohánějí čínský C919.
V letošním roce plánuje COMAC dodat 30 exemplářů C919 a zvýší kapacitu výroby na 50 letadel ročně. V roce 2028 dosáhne roční produkce 126 exemplářů. V současnosti má COMAC na C919 více než 1000 objednávek. Velká čínská trojka – Air China, China Eastern Airlines a China Southern Airlines – si objednala 100 exemplářů každá, a to s termínem dodání do roku 2031.
Čína vyvíjí vlastní motor ACAE CJ-1000A, který má perspektivně nahradit LEAP-1C. Vývoj motoru zahájený okolo roku 2011 však provázejí značná zpoždění. V letošním roce by měl C919 absolvovat verifikační lety s tímto motorem. Z dostupných informací je však zřejmé, že cesta k sériové produkci bude ještě velmi dlouhá, pokud k ní vůbec dojde.
Proslýchá se, že Čína obnovila jednání s Ruskem o perspektivní spolupráci na motoru Aviadvigatěl PD-14, který pohání ruský MC-21. Vývoj není bez zajímavosti, neboť Rusko zjevně není příliš dychtivé sdílet své know-how v této oblasti. V minulosti dokonce odmítlo prodej motorů pro čínské palubní stíhačky z obav, že budou okopírovány. Spolupráce ve vývoji motoru PD-14 byla nejprve dojednána, poté z ruské strany pozastavena a nyní – jak se zdá – obnovena.
S cílem získat dostup k technologickému know-how a zajistit si dodávky motorů pro vojenská letadla vstoupila Čína v roce 2017 do privatizace ukrajinské společnosti Motor Sič. Na nátlak USA však byly veškeré kontrakty na dodávky motorů do Číny zrušeny a rozhodnutím prezidenta Zelenského firma zestátněna. Spolu se zákazem vývozu do Ruska tím byl osud jednoho z největších světových výrobců motorů zpečetěn.
V motorech a dalších systémech civilních letadel je dnes Rusko před Čínou ve výrazném předstihu. Náskok se netýká pouze motorů, ale i dalších systémů, neboť Rusko bylo západními sankcemi donuceno k vývoji vlastních řešení. Motor PD-14 získal certifikaci, a to včetně plnění přicházejících norem ICAO na hluk a emise. Je zřejmé, že Čína v posledních letech nastupuje na cestu technologické nezávislosti na dodávkách letecké techniky ze Západu.
Jak dalece či zda vůbec mohou Rusko a Čína spolupracovat v oblasti letecké techniky, je navýsost politická záležitost.
Stávající rozhodnutí USA pozastavit dodávky pro civilní letadla bude mít sice jen dočasnou platnost, přesto poslouží jako další signál, aby Čína budovala v oblasti letecké techniky svou technologickou suverenitu. (Foto: ZDnet, Reuters, Aviation Stack Exchange)
Nebyly vloženy žádné komentáře.
Copyright © 1999-2025 planes.cz | Redakční systém