Fotogalerie


rozšířený filtr >
< zúžený filtr
  • Honza OK2ZDL
  • 12.03.2024
  • Letoun byl dodán Pobřežní stráži USA v září 1984, v roce 1985 sloužil v Portoriku a byl těžce poškozen při vzletu. Následně byl opraven a vrácen do provozu. V září 2001 byl uskladněn v AMARG v Tucsonu, v Pima Air & Space Museu je od roku 2014.
  • 463×
  • Honza OK2ZDL
  • 12.03.2024
  • Letoun byl vyroben a dodán USAF 26.2.1965 jako typ EC-135B. V prosinci 1965 byl v Texasu přestavěn na typ EC-135J. Pod krycím názvem "Silver Dollar" byl přidělen s dalšími letouny stejného typu na Andrews AFB a byl určen pro použití prezidentem USA jako velitelské stanoviště v případě jaderného konfliktu. V roce 1975 sloužil na Havaji a v roce 1992 byl vyřazen a uskladněn v Tucsonu. V Pima Air & Space Museum je od března 1993.
  • 643×
  • Marek Vrzák
  • 29.12.2024
  • Tato "Superpevnost" byla vyrobena v Boeingu-Wichita jako B-29 a v roce 1945 přidělena k 330. Bombardovací jednotce bázované na Guamu. Do konce války tato B-29 "Sentimental Journey" odlétala celkem 31 misí. V roce 1951 byla přestavěna na verzi TB-29. V roce 1954 pak byla přejmenována na "Dopey" a přidělena k 4713. vyhodnocovací radarové eskadře do Griffiss AFB NY, kde létala až do konce 50. let. Na základnu Davis Monthan dorazila v roce 1959 a od roku 1965 byla umístěn na "Celebrity Row" . Nyní je vystavena v podobě, kdy operovala z Guamu v roce 1945 (s dvojitým pojmenováním po obou stranách nosu)
  • 484×
  • Marek Vrzák
  • 29.04.2024
  • Tento Sabre vystavený v Pima Air and Space Museum byl dodán v roce 1955 jako F-86D. V roce 1957 byl ale s dalšími mnoha upraven na verzi F-86L s přepracovaným křídlem a novou elektronikou . V roce 1966 byl vyřazen do MASDC (Letecké skladovací prostory na základně Davis-Monthan v Tucsonu v Arizoně).
  • 391×
  • Ctibor Kocman
  • 15.09.2024
  • První poválečný Junkers, od začátku koncipovaný jako dopravní nebo služební, zalétaný v roce 1919. Navazoval na předchozí J12, který byl spíše modifikací bitevního J10 vybavenou kabinou pro cestující. Je všeobecně považovaný za první moderní dopravní letoun na světě. Byl to celokovový samonosný dolnoplošník s uzavřenou kabinou pro cestující, se sedadly vybavenými bezpečnostními pásy. Měl samozřejmě dobový pevný podvozek, byl potažen duralovým vlnitým plechem, měl pevnou dřevěnou vrtuli a mohl být poháněný různými motory, nejčastěji verzemi Mercedes DIII, BMW nebo Junkers o výkonu 160-230 koňských sil (119-172 kW). Byl koncipován pro 6 osob. Zadní kabina vybavená vstupními dveřmi pojala 4 cestující (případně 2 cestující a stůl v některých služebních verzích). V přední kabině seděli 2 piloti, případně vlevo pilot a vedle něj pátý cestující. Pilotní kabina nebyla zasklená, pouze vybavená malými větrnými štítky. Letoun tedy neměl problém s výhledem ani s odledováním čelního skla. V Německu a v Sovětském svazu bylo do roku 1929 vyrobeno celkem 322 letounů. 20 kusů bylo zabaveno jako válečné reparace a předáno Velké Británii (6 kusů), Belgii (2), Itálii (5) a Francii (7). Vystavený originál (pravděpodobně výr. č. 609), poháněný motorem BMW IIIa o 180 koňských silách (134 kW), je právě jedním ze zabavených francouzských exemplářů. Nenese žádnou registraci.
  • 733×
  • Ctibor Kocman
  • 15.09.2024
  • Junkers J9 byl odvozen od předchozího zamýšleného stíhacího J7, vyvinutého z vlastní iniciativy Huga Junkerse, vyrobeného v jediném exempláři v roce 1917. Jednalo se o první celokovový samonosný stíhací jednoplošník na světě. V březnu 1918 byly objednány 3 zkušební prototypy pod označením J9. Už za měsíc, v dubnu 1918 byl dokončen první letoun, který byl v květnu předán Inspektion der Fliegertruppen (Idflieg) ke zkouškám. Letoun byl vybaven motorem Mercedes DIII o 160 koňských silách (119 kW) a vyzbrojen 2 synchronizovanými kulomety, umístěnými před kabinou pilota (chybějícími na vystaveném exempláři). Během testů prokázal dobré výkony, ovšem neobstál v obratnosti. Zvažovalo se ničení balonů nebo využití v námořním letectvu. Bylo vyrobeno 47 (40?) kusů oficiálně označených Junkers D.I. Bojové použití za 1. Světové války není potvrzeno. Své uplatnění nalezly samonosné stíhací dolnoplošníky až po dalších cirka dvaceti letech. Po válce byl tento typ nasazen u Geschwader Sachsenburg k potlačování rudých ve Finsku a pobaltských zemích. Jediný zachovalý exemplář byl přidělen k námořnímu letectvu v okupovaných Flandrech. Po válce byl zkoumán Angličany, zařazen k belgickému letectvu a posléze v roce 1921 zaslán do Francie k testování do Section technique de l´Aeronautique (STA) v Paříži. V 70. letech byl restaurován a od roku 1974 je vystaven v muzeu na letišti Le Bourget.
  • 706×

Záznamů je více než zobrazených 1500


rozšířený filtr >
< zúžený filtr
Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s tím, že využívá pro analýzy a přizpůsobení obsahu soubory cookie. Další informace